Pro známý

Devítka

1:V zrcadle kBaluží prohlížím svůj svět,
déšť nechám stD#7ékat tiše po vlasech,
za límec pF#odzim mi ukládG#á svý vyznánBí
a jak ty stromy k ránu na duši led
v kabátě zvD#7yků a čekání,
až něčí těžká bF#ota prorazí tu námrazu
šedivejch G#uspěchanejch let.
R:A my budem zas (budem zase) hrBát jen tak pro všechny svý znDmámý,
zase budem vCmítat slunce na stránD#ích našich známejch hBorF7,
ze života dBáme šít frak pro ztracený flDmámy
a bílý místa, cCmo nám rostou na skránD#ích,
překryjem kF7ouřem z cigaret.
2:Na cívce osudu se točí film,
kterej už každej z nás dobře zná,
defilé vteřin, hodin a dní, co jsou dávno pryč,
a stejně věřím, že se jedenkrát
sejdem zas nahoře, zas na pár dní,
a léta v tváři napsaný nám smaže noc,
co přejde, až my budem chtít.
R:+ a budem zase hrD#át jen tBak ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:29:21.101+00:00
Výsledky hledání: